Název

Obrázky z historie obce

Popis

Z historie naší obce

Naše obec se rozkládá v polovině silniční trasy spojující Trutnov a Dvůr Králové nad Labem. Nadmořská výška obce je v průměru 460 m. n. m. Obec se rozprostírá na pláni otevřené severním větrům, na jižní straně ohraničené masivem vrchu Kopna, o výšce 582, Liščí hory 609 a Kamenného vrchu 579 m n.m. Tato poloha je příčinou drsného podnebí a kratšího vegetačního období oproti okolním obcím.

Obec Hajnice se skládá ze šesti katastrálních území – Brusnice, Kyje, Nesytá, Hajnice, Horní a Dolní Žďár. Původní samostatné obce Německá Brusnice (Deutsch Prausnitz) a Kyje (Kaile) byly sloučeny v roce 1949. Tím došlo i ke změně názvu na Hajnici. V roce 1980 byl připojen Horní a Dolní Žďár a tím se stala Hajnice jednou z největších v okrese Trutnov, pokud jde o rozlohu. V současné době žije v obci přibližně tisíc obyvatel.

První písemná zpráva o Brusnici pochází z roku 1260, kdy se o ní píše jako o městečku. Je samozřejmé, že vývoj do takové fáze trval mnoho let. Proto by mohla být pravdivá verze, že první osídlení pochází z roku 1007. Tehdy zde údajně jakýsi Adam z Tokowa založil kovárnu a brusírnu, z čehož prý vznikl i původní název Brusnice.
Brusnicí již od ranného středověku vedla tzv. solná stezka z českého vnitrozemí přes osadu Haindorf (nyní osada Liščí vrch) do dnešního Polska. Tato cesta vedla přes centrum obce směrem na Střítěž a dále na Trutnov. Místním obyvatelstvem byla zvána „Trautenauer Steig“. Přestala se používat mezi lety 1842 – 52, kdy byly v našem okolí vybudovány silnice, které se používají dodnes.

V době kolonizační, za vlády Přemysla Otakara II., patřila naše obec pod trutnovské panství. Později, za trvání rakousko-uherské monarchie byla součástí panství náchodského. Proti náchodské vrchnosti se naši předkové zúčastnili tzv. selského povstání v roce 1775. Kyjovský rychtář Georg Hetfleisch byl tehdy jedním z devítičlenného selského guberna, jehož vůdcem byl Antonín Nývlt-Rychetský.

Základním zdrojem obživy dřívějších obyvatel bylo zemědělství, chov domácích zvířat, včelařství, práce v lese a v kamenolomech poblíž osady Nesytá. Později také domácí tkalcování. Pěstování lnu se i v našem drsném podnebí dařilo, podobně jako ovsu a bramborám.

Počátkem 20. století bylo v Brusnici 96 sedláků a 53 živnostníků, kteří se zabývali obchodem, nebo řemeslnou činností. Kromě již zmíněné osady Liščí vrch, kde stálo 23 domků, patřily k Německé Brusnici osady Mravenčí domky - 14 domků, z nichž první byl postaven v roce 1787 a Tadeášovy domky, kde první z osmi domů byl postaven již v roce 1732. Celkem měla obec v té době 214 domů, v nichž žilo 951 obyvatel. Obec měla tou dobou nejen vlastní farnost a školu, postavenou v roce 1874, ale také záložnu - pobočku RAIFAISEN-BANK, četnickou stanici a poštu. Fungovaly zde různé spolky, hasičský sbor i veřejná knihovna.

Obec Kyje byla podle pověsti založena v roce 1018 zbrojnošem pana Albrechta z Trutnova. Jmenoval se údajně Jan Keyl a ještě dnes se ukazuje místo, kde prý stávala jeho tvrz. Na začátku 20. století zde stálo 121 domů s 664 obyvateli výlučně německé národnosti. Na původní přízemní budovu školy v Kyji, z roku 1862 bylo v roce 1875 přistavěno poschodí. Novou trojtřídní školu pak navštěvovalo až 150 dětí z Kyje a Nesyté.

Obce Horní a Dolní Žďár byly původně samostatné, ale v roce 1849 byly sloučeny v jednu s názvem Žďár (Soor). V roce 1905 byla obec okresní správou v Trutnově opět rozdělena na dvě katastrální území, ke kterým patří i osady Výšinka, Dubový Dvůr a Olimberk. Výšinka vznikala postupným kácením lesa kolem silnice č. I/37. První osadníci zde začali stavět v roce 1840 a v roce 1900 zde stálo již 23 domů se 120 obyvateli. V téže době měla celá obec 1054 obyvatel. Žďárský kostel sv. Jana Křtitele, který je od roku 2018 majetkem obce Hajnice pochází z roku 1350. Poblíž kostela se nachází pomník padlým v 1. světové válce z roku 1926, který vytvořil uznávaný sochař Emil Schwantner. Patrová budova bývalé školy byla postavena v roce 1888 na místě původní dřevěné školy z roku 1729. Při cestě mezi farou a školou byla v roce 1833 vysázena alej javorů, lip a kaštanů.

Na počátku 20. století se začala i u nás rozvíjet průmyslová textilní výroba. V roce 1905 uvedli do provozu bratři Franz a Alois Fiedlerové mechanickou tkalcovnu. O něco později otevřel podobnou tkalcovnu Albín Seidel a v Kyji postavil malou továrnu na bělení a úpravu lněného zboží velmi úspěšný český podnikatel Vilém Dlabola, který již provozoval podobnou firmu v nedalekých Chvalkovicích. Tehdejší radní obce Kyje však v poslední chvíli nedali panu Dlabolovi souhlas k zahájení provozu. Vedla je k tomu důvodná obava ze znečištění pstruhové vody v místním potoce chlórem, který se jako účinný prostředek k bělení textilií používal. Přes celkové oživení společnosti, které přinášel nesporný pokrok v rozvoji vzdělávání, řemesel, průmyslu a obchodu, přinesla první polovina 20. století místnímu obyvatelstvu hned několik těžkých období.

Z první světové války se nevrátilo do svých domovských obcí tvořících dnešní Hajnici celkem 112 mužů. Obyvatelé také těžce nesli rozpad rakousko - uherské monarchie, vznik Československa i přítomnost československé armády v pohraničí. V letech 1922 – 24 byly okolní smrkové lesy napadeny škůdcem bekyní mniškou a bylo nutno v co nejkratší době vykácet a znovu osázet veškeré lesní porosty starší dvaceti let. Na takovou akci místní lesní dělníci nestačili a byly proto povolány posily, hlavně ze Slovenska. Tím ztratili místní dřevorubci práci na mnoho dalších let a museli si hledat jiná zaměstnání. Od odtržení trutnovského okresu od Československa a jeho přičlenění do Sudetské župy (Sudetengau) v roce 1938 si většina obyvatel slibovala zlepšení životních podmínek. Dle sčítání lidu, které proběhlo 17. května 1939, se k německé národnosti v okrese Trutnov hlásilo 98,6 % obyvatel.

Původní nadšení však brzy opadlo a sčítání padlých vojáků na frontách druhé světové války bylo neradostné. Jenom v Německé Brusnici se jich ke svým rodinám nevrátilo 57. Během let 1945 – 1946 bylo mnohdy za velmi dramatických okolností téměř veškeré německé obyvatelstvo vyhoštěno. Na svou rodnou obec, kterou jejich předkové po několik staletí budovali, však nezanevřeli. Od počátku 90. let minulého století se v Hajnici každoročně konají setkání rodáků. Součástí těchto setkání je i česko – německá mše v kostele sv. Mikuláše. Na nezbytnou opravu tohoto kostela, která byla realizována v letech 1996 – 1998 také nemalou finanční částkou přispěli.

M. Němeček - kronikář

Nastavení